Ing. Martin Pobuda, 41, projektant Po zveřejnění článku o amfiteátru na ostrově v Plané bylo z reakcí spoluobčanů jasné, že je toto téma aktuální, nezaznamenal jsem žádné reakce typu „to mě nezajímá“. Převážná většina ohlasů, které se mi donesly přímo, byly jednoznačně proti stavbě. Ty opačně polarizované byly přednesené na jednání zastupitelstva a zveřejněny v Plánských ozvěnách „na oplátku“. To není nic udivujícího.
Jako sdružení Zdravá Planá jsme se od samého začátku jednoznačně vymezovali k ochraně přírody a životního prostředí a budování Plané takové, jakou jí chceme mít pro sebe i naše děti. Ať už to je skládkování jordánského bahna nebo výsadba a údržba zeleně či úprava členění a vzhledu protipovodňové stěny u Lužnice. Amfiteátr v podobě, v jaké byl navržen, jednoznačně spadá do okruhu uvedených příkladů našeho snažení.
Náš pohled na téma amfiteátr má zatím více podob a není zcela jednoznačný ani k místu, kde by měl být. Popravdě řečeno je stabilní amfiteátr pod širákem trochu šlápnutí vedle - podívejme se jen na letní kino v Sezimově Ústí nebo na amfiteátr na Pintovce v Táboře. Spojuje je jedna zásadní věc - jsou odkázány na přízeň počasí. Počasí se plánovat nedá a zejména zázemí pro kulturní představení, nazveme-li je tak, jsou na nepřízeň počasí náchylná. A na mokrou lavičku si taky málokdo sedne …
Akce pod širákem jsou na druhou stranu velmi romantické a ostrov v Plané, zdá se, je k romantice předurčen. A nejen on. Zámecký park po revitalizaci skýtá další krásné místo pro příležitostné pořádání akcí pod širákem, je tu i restaurace, místo na okraji zástavby skryté v zeleni… Před sokolovnou je rovněž prostor a zázemí restaurace. Určitě by se v Plané našlo více takových míst, vhodných pro příležitostné letní akce. Změnou místa rovněž ulevíme dané lokalitě k potřebné regeneraci.
Vzhled, tvar, materiály - to jsou další otázky, které v projektu byly do značné míry nadiktované místem (povodňová zóna) a faktem, že nebyla vypsaná architektonická soutěž. Jednoznačně je na celém projektu vidět, že byl šitý horkou jehlou a zcela podřízen termínu přijetí dotace. Přirovnal bych ho k projektu bioplynové stanice v Plané, který byl v tichosti uklizen pod koberec a byl veden podobným stylem - tedy bez rozvahy a potřebných informací, bez širší konzultace a zveřejnění záměru, byla vypracovaná dokumentace pro povolení akce, ale projektu odzvonilo, když nebylo co do bioplynky dávat, chyběly substráty. To při plánování podobného zařízení stojí na prvním místě!
Ponaučení z akce „Plánská Štvanice“? Více rozumu a méně emocí. Dát prostor pro více variant řešení. Snažit se v připravované změně územního plánu zachovat nezastavitelná místa pro příští generace. Být stále ve střehu!
Martin Pobuda